Zúčastnila se 5 vesmírných misí a ve své vědecké práci se zabývá vývojem vysoce žárovzdorné keramiky pro ochranný plášť vesmírných lodí.
SILIKAweb
V letošním roce se čeká další propad stavební výroby
Z konference Setkání lídrů českého stavebnictví :
Letošní pokles odvětví má být podle stavařů výraznější než v roce 2011. V minulém roce se výkon českého stavebnictví snížil podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) o 3,1 procenta.
Propad v roce 2012 by měl být výraznější než loni, a to až o 9,2 %. Návrat k růstu neočekávají představitelé firem ani v roce 2013. Výsledky Kvartální analýzy českého stavebnictví 01/2012 společnosti CEEC Research prezentoval ředitel firmy Jiří Vacek na konferenci Setkání lídrů českého stavebnictví 2012.
Novou výstavbu komerčních budov jako jsou kanceláře nebo obchodní centra omezují přísné podmínky bank pro získání úvěrů, soudí generální ředitel developerské skupiny Crestyl Omar Koleilat. "Proto se domnívám, že stavební aktivita bude v této oblasti malá, nicméně se trh pravděpodobně začne trochu hýbat a v roce 2013 bychom pak mohli zažít začátek stavby komerčních projektů ve větším množství než nyní," řekl šéf Crestylu.
Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš uvedl, že z trhu zmizelo poměrně velké množství malých a středních firem. Další stavební podniky jsou podle něj na pokraji krachu, mnohé nemají na splácení závazků, hodně stavbařů zvýšilo počet nezaměstnaných.
Tržby by letos měly klesnout jak ve velkých, středních, tak i v malých firmách. Podle aktuálních predikcí ředitelů stavebních společností ani rok 2013 nepřinese návrat k růstu.Predikce na rok 2013 ukazují, že společnosti i pro příští rok pokračují v snižování svých plánů tržeb. V roce 2013 očekává růst svých tržeb méně než polovina ředitelů stavebních společností (39 %), což je další zhoršení z 50 procent v říjnu. Naopak podíl fi rem, které očekávají pokles, se zvýšil (z 39 % v říjnu na 51 % aktuálně). Z pohledu jednotlivých segmentů – větší pokles tržeb v roce 2013 očekávají spíše zástupci inženýrského stavitelství, z pohledu velikosti se jedná především o velké stavební společnosti.
Výsledky výzkumu realizovaného s řediteli slovenských stavebních společností v listopadu 2011 ukazují, že stavební fi rmy na Slovensku v důsledku zhoršení očekávaného vývoje slovenského stavebnictví rovněž přehodnocují plány svých tržeb. V roce 2012 očekává 60 procent fi rem pokles svých tržeb a vážený průměr odpovědí všech dotázaných ředitelů ukazuje na předpokládaný pokles tržeb v roce 2012 o 3,9 procenta (v srpnu 2011 byl predikován mírný růst o 1,8 %).
Předpovědi na rok 2013 dávají naději na návrat k alespoň mírnému růstu tržeb slovenských stavebních společností, a to o 2,5 procenta.
Jak dále z analýzy vyplývá, velké společnosti považují za nejefektivnější způsob výběru dodavatelů výběrová řízení, malé a střední společnosti spoléhají na dlouhodobé kontakty. Klíčovým kritériem při výběru je cena a zkušenosti nabízené dodavatelem.
Také investice do dopravní infrastruktury budou letos budou oproti rozpočtovému výhledu z roku 2010 nižší asi o cca 35 procent nižší; rozpočet fondu dopravní infrastruktury počítá s výdaji kolem 41 miliard korun. Původně na rok 2012 plánované finanční prostředky-jedná se o miliardové částky- se přesunou do roku 2013. V prvním pololetí se chce ministerstvo dopravy zasadit o vypsání maximálního počtu výběrových řízení na dopravní stavby, které by měly začít nejpozději v příštím roce, aby se jejich realizace stihla do roku 2015. Česko by tak na ně mohlo čerpat prostředky z evropských fondů.
Mezi významnými stavbami je například úsek Přerov-Lipník na D1, pokračování výstavby D3 u Veselého nad Lužnicí nebo modernizace D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou, kde by letos mělo začít pět staveb. Modernizace D1 s rozpočtovanou částkou 23 miliard Kč je podle slov ministra Dobeše jedním z tzv. náhradních projektů, pro které chce úřad využít prostředky slíbené z evropských fondů.
Pružnější financování silničních staveb a získávání mimorozpočtových zdrojů by měla umožnit transformace Ředitelství silnic a dálnic z příspěvkové organizace na státní podnik. Převod by měl nastat v prvním čtvrtletí příštího roku.
ČTK (14.2.2012)
Jaký je osud rodinného stříbra
V tomto vydání SILIKAwebu přinášíme zprávu o úspěšném nastartování sklářské firmy Crystalite Bohemia ze Světlé nad Sázavou. Při této příležitosti chceme připomenout tíživou situaci, ve které se naše užitkové sklo v letech 2008-11 nacházelo. Je třeba vědět, co tuto katastrofu způsobilo, neboť její důsledky pociťujeme ještě dnes. O to více je třeba pogratulovat vedení firmy Crystalite Bohemia k tomu, jak se z úplného dna postavilo opět na nohy.
Podívejme se na to, jak to vypadalo v roce 2008. Náš časopis SILIKA ve svém vydání 5/6 (2008) napsal toto:
Skupina Crystalex se rozpadá
Kolaps skláren a porcelánek Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus ohrožuje nejen více než sedm tisíc jejich zaměstnanců,ale i tisíce lidí z dalších firem, které pro skupinu pracují. A vrásky dělá i starostům obcí, jež jsou na firmách skupiny závislé.
„Na Crystalexu jsou jen v Novém Boru závislí další subdodavatelé,celkem jde u nás o tři tisíce lidí,“ řekl HN liberecký hejtman Petr Skokan. Co se stane, když sklárny zavřou brány,to už včera řešily radnice i úřady práce po celé zemi. „Jednáme se starostkou Světlé, (kde sídlí ohrožená sklárna Bohemia),bavíme se o tom, jak dopady – třeba výpadek tepla pro město – eliminovat,“ dodává hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil.
Bankrot tak velké firmy, jako je skupina Crystalexu a Porcely,země nezažila od konce 90. let, kdy se hroutily velké banky a průmyslové kolosy.Vedení sklářské skupiny ústy mluvčího Karla Samce tvrdí,
že kolaps má na svědomí finanční krize, která ve světě snížila a dále příliš silná koruna. Pravda je to jen zčásti. Crystalex za sebou táhne neblahé dědictví z dob privatizace.
„Spíš než koruna a krize se na pádu skupiny podepsaly staré historické závazky a způsob, jak byly sklárny Porcele Plus před deseti lety vládou ve velkém zmatku z hodiny na hodinu prodány,“ říká Petr Beránek, člen vedení Asociace sklářského a keramického průmyslu. Sklárny a porcelánky Crystalexu se po privatizaci dostaly do impéria IPB. Po jejím pádu zůstaly pod kontrolou podnikatelů Radovana Květa a Jana Součka. Polovinu akcií původně patřících IPB spolu s dalšími problematickými aktivy banky převzal stát. Dodnes skupině manažersky vládnou Květ a Souček,49 procent akcií drží stát, jedno procento ČSOB.
Z dob IPB zůstaly Crystalexu a Porcele více než šestimiliardové dluhy, z nichž se podařilo splatit ani ne polovinu. Jen Crystalex drtí skoro třímiliardový dluh vůči bankovnímu konsorciu v čele s ČSOB a Citibank. Loni Crystalex vydělal při tržbách 5,6 miliardy korun ani ne sto milionů.
Kromě bankovních věřitelů na sklárny dotírají dodavatelé energií, jimž skupina dluží stamiliony. Na zajištění provozu Crystalex potřebuje minimálně půl miliardy korun. „Jednání s bankami po zahájení insolvenčního řízení pokračuje, prioritou je teď udržení výroby,“ říká mluvčí Crystalexu Karel Samec.
Podle Petra Beránka situace nemusela dospět tak daleko.„Jde o to, jak se generálové skupiny chovali k těm sklárnám v minulosti. Sklárny nešly technicky dopředu, zaspaly dobu. Kdo si dnes koupí domů broušené sklo? Oni usnuli, vyrábějí to, co před padesáti lety,“ říká Beránek. Navíc tvrdí, že holding zbytečně šetřil na investicích do skláren. I když se podaří skupinu udržet v chodu, šanci na přežití má jen část jejích provozů.
Daří se Sklárnám Kavalier v Sázavě, jež těží ze zájmu o varné či laboratorní sklo. I když lidé z vedení skláren přiznávají, že část provozů nemá budoucnost, tvrzení o podceněných investicích odmítají.„Jediné odbytové problémy máme v oblasti olovnatého skla kvůli recesi na trhu. Automaticky vyráběnému nápojovému sklu z Nového Boru nebo ze Světlé, sklu a porcelánu pro gastronomii i technickému sklu se daří,“ říká mluvčí Samec. „Všechny naše provozy jsou zainvestované, jen poslední tři roky činily investice miliardu korun, mají nejmodernější technologie. Firmy mají za sebou nejnutnější restrukturalizaci,“dodává.
Crystalex ale tak jako tak čeká neodvratně rozpad, prodej konkurenceschopných závodů a zavření nevýdělečných provozů. „Třeba závod v Novém Boru má perspektivu a měl by být rychle prodán,“ říká liberecký hejtman Petr Skokan. „Pro celý Crystalex naději nevidím, budoucnost mají ale podle mne i sklárny Kavalier. Budoucnost není v gigantech, jako Crystalex, ale v menších, pružnějších formách,“ říká Beránek.
Zaměstnanci Crystalexu a odboráři pořád ještě doufají, že zavírání jejich firem nakonec zabrání kapitálovou intervencí i stát, jemuž Květ se Součkem před časem nabízeli k převzetí za pouhou korunu svůj vlastnický podíl. To se ale čekat nedá. Pomoc soukromé firmě už minulý týden pro HN jasně vyloučili ministři financí i průmyslu Miroslav Kalousek a Martin Říman. Soud, který s Crystalexem zahájil insolvenční řízení, má nyní dva týdny na rozhodnutí, zda je firma v úpadku. Pokud jej odsouhlasí, je konkurz skupiny neodvratný.
O tři roky později bilancují Finanční noviny tehdejší stav, který představuje nejhorší situaci českého užitkového skla od hospodářské krize třicátých let.
Podniky zkrachovalé BCT a Porcely zaměstnávají 3100 lidí
Sklárny a porcelánky zkrachovalé skupiny Bohemia Crystalex Trading (BCT) a Porcela Plus zaměstnávají tři roky po pádu skupiny zhruba 3100 lidí. Je to méně než polovina ze 7000 pracovníků, které podniky zaměstnávaly ještě na podzim 2008, kdy bylo ve většině z nich zahájeno insolvenční řízení. Dnes už mají všechny firmy nové vlastníky, kteří za ně zaplatili více než miliardu korun. Podniky jsou ziskové, i když jejich tržby jsou dnes podstatně nižší než kdysi.
Jediným podnikem, který zůstal po celou dobu v provozu, byly Sklárny Kavalier v Sázavě na Benešovsku - dnes Kavalierglass. Podnik v současnosti podle šéfa odborů Jaroslava Daneše zaměstnává přibližně 950 lidí, původně jich ale v Sázavě pracovalo 1300. Kolem pěti stovek zaměstnanců muselo kvůli ekonomickým potížím odejít. Díky příznivému vývoji mohla firma v minulých měsících zhruba 150 pracovníků nabrat zpátky. Investovala také kolem 250 milionů korun do nových zařízení. Podle informací z obchodního rejstříku překročily loni tržby společnosti miliardu korun a hospodaření skončilo ziskem 37 milionů korun.
Také kdysi největší podnik uskupení Crystalex Nový Bor byl loni ziskový. Crystalex CZ, který dnes ve sklárnách v Novém Boru a Karolince na Vsetínsku podniká, uskutečnil loni zakázky za 588 milionů korun a hospodaření ukončil ziskem bezmála 44 milionů korun. "Na letošní rok plánujeme další růst tržeb zhruba o čtvrtinu," řekl ČTK jednatel Jiří Hudera. Crystalex CZ dnes zaměstnává kolem 560 pracovníků, ještě před třemi lety jich měl ale 1800. Úřady práce na Českolipsku stále ještě evidují 124 bývalých zaměstnanců podniku, desítky jich přitom využily možnosti a odešly do předčasného důchodu.
Ziskem bezmála 37 milionů korun skončilo loni hospodaření společnosti Crystal BOHEMIA, která vznikla na troskách někdejších Skláren Bohemia v Poděbradech na Nymbursku. Dnes firma zaměstnává 320 lidí a stále přibírá nové pracovníky. "Sklárna má od obnovení výroby stále dostatek zakázek a je profitabilní," řekl ČTK její majitel Pavel Louda. Poděbradská sklárna dnes provozuje jednu pec, už počátkem října by se ale měl rozjet i druhý tavicí agregát.
Také sklárna Sklo Bohemia ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku stále roste. Firma fungující pod názvem Crystalite Bohemia provozuje od letošního jara čtyři pece, tedy stejný počet, jako bývalé sklárny před krachem. Zaměstnává už na 500 lidí, další desítky pracovních míst přibudou ve sklárnách na přelomu letošního a příštího roku díky stavbě páté pece. I tako firma je zisková, podle informací z obchodního rejstříku zvýšila loni tržby čtyřnásobně na 476 milionů korun a hospodaření skončilo ziskem bezmála 23 milionů korun. Sklo Bohemia je první sklárnou, kde se insolvenční řízení chýlí k závěru.
Uskupení BCT a Porcela Plus spojovalo ještě před třemi lety největší výrobce užitkového skla a porcelánu v zemi a zaměstnávalo na 7000 lidí. Podniky se ale několik let potýkaly s ekonomickými problémy - bankám dlužily čtyři miliardy korun a další stamiliony dodavatelům, ničila je silná koruna i levná asijská konkurence. Podle ekonomů skupina dlouho balancovala na okraji propasti a hospodářská krize jen urychlila její pád.
Od září 2008 je uskupení v insolvenci kvůli nedostatku provozního kapitálu. Už 19. září zahájil soud insolvenční řízení v Porcele Plus a o tři dny později ve všech dalších podnicích s výjimkou Concordie, která o ochranu před věřiteli požádala až v říjnu. Konkurzy zatím neskončily ale většina majetku je už rozprodána. Nového majitele má i unikátní sbírka skla zkrachovalého Crystalexu, kterou nedávno získala za 8,5 milionu korun Nadace Josefa Viewegha Sklářská huť František. Insolvenční řízení se chýlí k závěru, v případě skláren Sklo Bohemia, porcelánky Concordia a mateřské Porcely Plus už insolvenční správci předložili soudům závěrečné zprávy.
Finanční noviny ( 18.09.2011)
Sklářský průmysl v období 2010-2012
Vývoj sklářského odvětví mezi dvěma veletrhy Glasstec
Není pochyb, že veletrhy GLASSTEC, které se pořádají každé dva roky na podzim v německém Düsseldorfu, představují velice působivou přehlídku úrovně globálního sklářského odvětví v daném roce. Veletrh 2010 je za námi, GLASSTEC 2012 očekává své návštěvníky na podzim letošního roku. Využijme této možnosti k tomu, abychom si uvědomili, kam toto odvětví kráčí. Použijme k tomu poznatků získaných na GLASSTEC 2010 a porovnejme je s tím, jaká je situace dnes a jak se bude v průběhu letošního roku vyvíjet.
Nový kalciumaluminátový cement pro nízkocementové žárobetony s dlouhou dobou skladovatelnosti
Je představen nový, modifikovaný druh kalciumaluminátového cementu Secar®712, vyznačující se zvýšenou odolností proti stárnutí bez ohledu na to, zda byl cement skladován odděleně nebo v suché směsi. Vlastnosti tohoto cementu jsou porovnány se standardním cementem Secar®71. Oba cementy byly zkoušeny v modelových korundových žárobetonech s 5 a 15 % cementu. Cementy byly též podrobeny „umělému“ stárnutí. Změna vlastností vyvolaná stárnutím se výrazně projevuje při instalaci a při tuhnutí žárobetonů. Zkouškami bylo prokázáno příznivější chování směsí s vazbou s cementem Secar®712.
Práce byla prezentována na XVII. Mezinárodní konferenci o žárovzdorných materiálech (10. - 11.5.2011) v Praze.
