LB: minulé problémy jsme vyřešili; budoucí nás čekají

  Tuzemský trh spotřebuje 17.106  m2 podlahových dlaždic a obkladů stěn ročně. Firma Lasselsberger z tohoto objemu pokrývá zhruba 40% poptávky; její  výrobní kapacity se přitom blíží 30.106 m2 /rok. Tyto skutečnosti se plně projevily v průběhu uplynulé krize ve stavebnictví: zatímco v roce 2008 společnost utržila 5,5.109 Kč s provozním ziskem 56.106 Kč, rok nato byly tržby už jen 4,1. 109 Kč  s provozní ztrátou 41 milionů.
  "Pokles spotřeby keramiky na lokálním trhu v krátké době o třicet procent představoval zásadní snížení prodejů na domácím trhu. Kvůli našemu nepřetržitému provozu máme vysoké fixní náklady a pak jakékoliv neprodané zásoby dopadají negativně do ekonomiky firmy," vzpomíná ing. Roman  Blažíček, jednatel a generální ředitel firmy.

  Proto bylo nezbytné hledat nová odbytiště. „Byli jsme do té doby v exportu zaměřeni na východoevropské trhy. Ale i tam nám prodeje padaly, někde až o osmdesát procent. Měnili jsme sortiment, celou organizaci firmy“, dodává.      „Ruský trh i s továrnou převzala od českého Lasselsbergeru rakouská matka; česká dcera se naopak zkoušela prosadit na Blízkém východě, v Africe, nejvíc pak v západní Evropě. Podařilo se nám uchytit se v Německu, Francii, vyvážíme do více než šesti desítek zemí," vypočítává ředitel firmy. Dnes představuje export  už dvě třetiny tržeb společnosti. Vloni utržila  česká divize rakouského holdingu Lasselsberger  4,2.109 korun, zisk před zdaněním byl 402.106 Kč.
   Nejčerstvější dobrou referencí a zároveň velmi zajímavou dodávkou  je univerzita Džidda v Saúdské Arábii. Tam  zajistí český výrobce 350.103m2   materiálu na obložení sociálních zařízení, kuchyní a dalších prostor kampusu.
Poslední dobou se u podobných projektů prosazují  jako partneři Lasselsbergeru nikoliv stavební firmy, ale mnohem častěji architekti a developerské společnosti, které vybírají a určují konkrétní dodavatele.
     Blažíček proto věří, že s tím, jak řada českých developerů buduje své projekty v zahraničí, poroste zájem o výrobky jeho firmy. Koncovým spotřebitelům, v hobby marketech a podobně, putuje zatím zhruba třetina produkce firmy, třetinu objednávají developeři a zbylou třetinu stavební firmy.
     V Praze se před několika dny konal evropský kongres velkých výrobců z keramického průmyslu. Z jeho závěrů je patrné, že odvětví chce usilovat o rušení bariér cesty evropských výrobků do Spojených států.
   Naopak velkým nebezpečím pro celý sektor je případné uznání Číny jako tržní ekonomiky a její začlenění do struktur Světové obchodní organizace.
"To by samozřejmě mělo dopad na naši konkurenceschopnost vůči tamním výrobcům," připomíná Blažíček. On a řada dalších proto také usilují o zavedení povinného značení země původu výrobků. To se ale zatím nedaří firmám z oboru prosadit.
   Pro výrobce keramiky je důležitým tématem i energetická náročnost výroby dlaždic a obkladů. Aktuálně sice ceny elektřiny, která představuje asi třetinu nákladů výroby, klesají. Poplatky za obnovitelné zdroje energie a systém emisních povolenek na skleníkové plyny v EU ale vstupy prodražují. Proto celý obor požaduje, aby byl zařazen na seznam ohrožených odvětví a emisní povolenky dostával zdarma.
   Zdroj:HN (19.6.2015)

NEJČTENĚJŠÍ