Značka RAKO se 133 letou tradicí se úspěšně prosazuje v 65 zemích celého světa

Roman Blažíček,  jednatel společnosti LASSELSBERGER, s.r.o.

    Pane jednateli, jaký byl uplynulý rok pro Vaši firmu?
    Loňský rok 2015 byl pro společnost LASSELSBERGER, s.r.o. ve znamení stability.  Společnosti se dařilo prodávat výrobky značky RAKO s vyšší přidanou hodnotou, prodeje dosáhly zajímavých hodnot jak v rámci České republiky, ale zejména na exportních trzích. Prodali jsme téměř 28 milionů m² keramických obkladů a dlažeb, přičemž více než 2/3 celkové produkce odešlo na export, v tuzemsku zůstalo méně než 1/3 obkladů.
   Jsme výrazně zastoupeni v Evropě - Německo a Rakousko stejně jako Francie, státy Beneluxu, Skandinávie patří spolu se Slovenskem k našim nejdůležitějším odbytištím. Značka RAKO se ale prosazuje i mimo Evropu: v loňském roce jsme dodali naše výrobky do 65 zemí 5 kontinentů.  Na úspěšnosti sezony 2015 se podílelo i správné nastavení obchodních podmínek a přizpůsobení se požadavkům  exportních trhů. Velmi pozitivním zjištěním je také fakt, že při správném nastavení všech parametrů lze výrazným způsobem ovlivnit strukturu poptávky a cílit ji na perspektivnější segmenty. Příkladem jsou obklady větších formátů jako např. 30 x 60 a 60 x 60 cm.
   Silné konkurenční tlaky nás neustále nutí k modernizaci technologií, maximální produktivitě výroby, optimalizaci obchodních procesů. Aby kolekce nových výrobků byly stále úspěšné, snažíme se o dynamický technický a investiční rozvoj. V roce 2015 firma investovala zhruba 300 mil. Kč do modernizace výroby.

    Významnou modernizací prošel závod RAKO III v Lubné u Rakovníka, což přispělo k navýšení počtu zaměstnanců z původních 310 na současných 370 v rámci této lokality. V Chlumčanech máme obdobně velkou investici v plánu v roce 2017. Letos  slaví značka RAKO 133. výročí, což dokládá, že úspěšně navazujeme na  zkušenosti minulých generací. Ty proslavily značku RAKO realizacemi na významných stavbách celého světa: známé jsou například fasádní obklady v tunelu Holland v New Yorku, v lázních Amalienbad ve Vídni a Haviak v Basileji, mozaikové obrazy v hotelích Budapešti a Vídně, majolikové obklady v Obecním domě v Praze, secesní keramické obklady v pražském hotelu Imperial a mnoho dalších,  které jsou ozdobami známých staveb po celém světě. Na historické reference úspěšně navazujeme. Potvrzuje to rekonstrukce pražského hotelu Imperial, který byl znovu otevřen v roce 2008.  RAKO se podílelo  na znovuoživení mozaikové výzdoby v tomto secesním klenotu. Dalším dokladem o umu českých keramiků jsou současné revitalizace obkladů v Bauerově vile, vile Tugendhat, vile Stiassni  a na dalších významných stavebních rekonstrukcích.  To vše podpořené léty ověřenou profesionalitou zaměstnanců a získanými pozicemi na trzích nás naplňuje optimismem, že si značka RAKO i v roce 2016 uchová svoje výsadní postavení v oboru nejen v Evropě. 
   V červnu loňského roku (4.-6.6.2015) se z  iniciativy Vaší firmy konal  v pražském hotelu Imperial  třídenní  kongres Svazu evropských výrobců obkladů a dlažeb CET (Ceramic European Technology, S.A.)-, na který přijeli zástupci ze všech  30 zemí EU.  Můžete nám zaměření této organizace podrobněji charakterizovat?
  CET je svaz evropských výrobců keramických obkladů se sídlem v Bruselu dohlížející nad udržením konkurenceschopnosti evropských keramických obkladů a dlažeb. Unie řeší otázky keramického průmyslu, a to výrobu, export, import, ceny, počet pracovních míst, nařízení EU, které se dotýkají keramického průmyslu (ekologie, označování původu zboží), ceny energií v jednotlivých zemích a jejich vývoj, konkurenceschopnost atd.
   K jakým závěrům tento kongres dospěl?
 Valná hromada umožnila diskutovat o nejnovějších statistikách, trendech a o důležitém vývoji v oblasti právních předpisů. Z hlediska prodejů a tržeb zůstal v roce 2014 evropský průmysl keramických obkladů a dlažeb stabilní. Objem exportu mimo Evropskou unii se v roce 2014 i nadále zvyšoval a dosáhl 3,48 miliard €, oproti 3,41 miliardám € v roce 2013, přičemž toto číslo představuje téměř třetinu celkové produkce Evropské unie.
Pro konkurenceschopnost tohoto průmyslového odvětví na mezinárodní úrovni hraje významnou roli optimalizace právních předpisů. V současné globalizované ekonomice existuje řada způsobů, jakými lze dosáhnout lepší konkurenceschopnosti evropského průmyslu keramických obkladů a dlažeb. Mezi ně patří například níže uvedené:
  -dohody o volném obchodu (FTA), zejména Transatlantická dohoda o obchodu a investicích (TTIP), o které se v současné době jedná mezi USA a Evropskou unií.
- lepší dozor nad trhem v rámci Evropské unie a zavedení povinného značení původu keramických obkladů a dlažeb pro zlepšení transparentnosti a zajištění bezpečnosti výrobků.
- účinné nástroje na ochranu obchodu reagující na přetrvávající neexistenci podmínek tržního hospodářství v Číně a ve Vietnamu.
- systém pro obchodování s emisemi, který zaručí spravedlivé a rovné podmínky mezi výrobci keramických obkladů a dlažeb v Evropské unii a jejich konkurenty na dalších trzích ve světě.
    Jaký je Váš osobní názor na reálnost prosazování těchto velmi racionálních záměrů?
  Udržet keramickou výrobu v Evropě dalších 100 let závisí i na politické odpovědnosti EU, která v několika posledních letech díky svým rozhodnutím zhoršila konkurenceschopnost našeho průmyslového odvětví. Pevně věřím, že proklamovaná podpora evropského průmyslu nezůstane pouze ústním vyjádřením některých politiků, ale bude konkrétními kroky reálně naplněna.
 Naše odvětví řeší v současnosti několik důležitých témat. Jedním je problematika světového obchodu a obchodních bariér. Eventuálně jiných blokád exportu evropských výrobků mimo EU. Druhé téma je evropská energetika, politika pro změnu klimatu a dopady dlouhodobé perspektivy. Když se vrátím k obchodu, naše federace se už dlouho pokouší prosadit povinné značení původu keramických dlažeb a výrobků. Dnes je nepovinné. Spotřebitelé by měli vědět, odkud výrobek je, zda z Evropy nebo mimo EU z Číny, Vietnamu nebo Brazílie. Další téma v obchodě je otázka uznání Číny a její ekonomiky jako tržní ekonomiky. To by mělo za následek vstup Číny do WTO. Některé bariéry vůči čínskému hospodářství by automaticky padly. Mělo by to dopad na naši konkurenceschopnost. Naopak významná by pro nás byla dohoda TTIP o transatlantickém partnerství, umožnila by nám snazší export do USA.
    Jak Vám ztěžuje situaci energetická politika EU- Vaši konkurenti ze zemí mimo EU nejsou zatěžováni  ekologickými sankcemi a mohou vyrábět levněji
  Energie tvoří až 30 procent nákladů na produkci našich výrobků! Výrobních odvětví s náklady na energie ve výši jedné třetiny opravdu moc není. Je spočítáno, že za deset let mezi lety 2020 a 2030, kdy bychom povolenky museli platit, to celé odvětví přijde na 4 miliardy eura. Diskutujeme o tom, zda naše odvětví bude nebo nebude zařazeno na seznam ohrožených odvětví, takzvaný carbon leakage list. Cena elektrické energie je v Evropě kvůli politice klimatických změn vyšší než v ostatních částech světa. Nákup povolenek po roce 2020 ještě prohloubí vyšší nákladovost. Máme  snahu být zařazeni na seznam ohrožených odvětví a získávat povolenky zdarma.
     Ale cena energie v posledních letech klesá, jak se na to díváte nyní ?
To ano, v celé Evropě cena elektrické energie klesá. Neplatí to ovšem pro část regulovanou, to znamená distribuci a další služby, včetně poplatků za obnovitelné zdroje. Tento poplatek máme v evropském srovnání velmi vysoký. Od letošního roku jsou úhrady stanoveny podle rezervované kapacity, což pro nás znamená nižší výdaje na elektrickou energii.
   Naše ekonomika byla v letech 2008-10  utlumena krizí stavební výroby,  jak jste se s tím vyrovnali?
  Propad v roce 2009 byl fatální, jen v České republice činil třetinu spotřeby keramiky.  Pro nás to byl svého druhu impuls k nastartování ozdravného procesu. Pokles spotřeby na domácím trhu o třetinu tím pádem předurčil zásadní snížení prodejů v tuzemsku. Naše situace byla o to těžší, že pracujeme s kontinuálními technologiemi, takže máme vysoké fixní náklady. Pokles prodeje se výrazně promítá do ekonomiky firmy v řádu desítek procent.  Růst nastartovala cla na dovoz čínských výrobků,  importy nahradila domácí evropská produkce.
   Dalším opatřením byla změna exportní orientace. Strukturou výrobků jsme byli orientováni především na východní trhy. Tam však nastaly propady, prodeje na některých trzích klesly až o 80 procent. Museli jsme změnit sortiment, strategii výrobkového portfolia i  firmy. Vsadili jsme na export, kam dnes vyvážíme 70 procent produkce firmy.
  Naším cílem je udržet vysoký tržní podíl v ČR, který je dnes okolo 40 procent. Jsme známý výrobce, máme dobré jméno, lokální zákazník je nám nejblíž. Pokud trh poroste, chceme růst s ním. Bohužel současný český trh představuje 17 milionů m2 , v dobách největší slávy to bylo 24 milionů m2, naše produkce se blíží k 30 milionům m2. Musíme tedy exportovat. Naším zásadním partnerem jsou  země EU a přímí sousedé. Největší objemy vyvážíme do Německa, Rakouska, Francie, Polska. Rusko jsme téměř opustili, tamní trh převzal náš vlastník.
   Strategický střednědobý cíl není dvouciferným číslem měnit výrobní kapacity.  Musíme investovat do linek - do kvality našich výrobků, nikoli do kvantity. Každá nová linka zvedne produktivitu, ukáže nové možnosti, spolkne také nemalé náklady. V nejbližších třech letech máme investiční plán nastavený na 200 - 250 milionů ročně.

NEJČTENĚJŠÍ