Přihlásit se

Přihlásit se

Jméno *
Heslo *
Zapamatuj si

Dobré skláře nyní cení zlatem

   Od poloviny devadesátých let se vývoj našeho sklářství  ubíral dvěma rozličnými cestami. Zatímco se velké podniky produkující  ploché sklo a  firmy  vyrábějící  skleněné obaly  díky svému začlenění do velkých nadnárodních  společností   modernizovaly a rozvíjely, sklárny střední velikosti a menší    privatizované zejména  kuponovou  metodou  se dostávaly do čím dál tím větších problémů.  Likvidací státních obchodních společností  Skloexport a Jablonex  přišly o značnou část svých obchodních partnerů , postupně se zadlužovaly, banky jim přestaly poskytovat úvěry a  nakonec  se v platební  neschopnosti  zbavené možnosti další samostatné existence prodávaly případným zájemcům anebo likvidovaly.
   Naše veřejnost přijímala  zprávy o zániku světově  proslavených  firem  jako Crystalex, Bohemia , Bižuterie a dalších s lítostí, ale vcelku v souladu s tézí  tehdejšího  prezidenta Klause. Ten po jedné  návštěvě skláren Bohemia ve Světlé  prohlásil , že náš sklářský průmysl  je předimenzovaný a  v důsledku ozdravného působení trhu bude  postupně  redukován. Tímto výrokem deklasoval sklářský obor v očích rodičů do podoby zcela neperspektivního odvětví, kam své děti v žádném případě nepošlou.
   A to se záhy projevilo zcela konkrétním způsobem: na železnobrodskou Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou se přestali hlásit žáci, takže tehdejší ředitelka Laštovičková musela rozšířit obor o produktový design. Tak se výuka pouhých devíti přihlášených zájemců o sklářský směr mohla realizovat v kombinaci s deseti uchazeči o produktový design. Podobné problémy měly i odborné školy sklářského zaměření v Novém Boru, v Karlových Varech a jinde.  

   Jaká je situace dnes? Dejme slovo  řediteli Střední umělecko průmyslové školy sklářské v Železné Brodě; je jím pan Libor Doležal, sám sklář a výtvarník.
Vývoj ve sklářském průmyslu nešel až úplně ke dnu, ale naopak: řada firem se zkonsolidovala, udržela na trhu a některé expandují. Jenže jejich zaměstnanci stárnou… Fachmani v oboru potřebují své následníky. Skláři  jsou stále nejen součástí třídy designerů, ale začínají i přibývat. Je to i tím jak se mění klima v naší společnosti a potřeby průmyslu.
Minulý týden jsem navštívil karlovarskou továrnu Moser, kde mají spoustu zakázek, ale nedostatek sklářů. Mají zájem o naše studenty. Ale to není jen Moser, o naše studenty je zájem i zde na Jablonecku. Mohu jmenovat třeba Ornelu, Preciosu, Fipobex perličky z Pěnčína. O budoucnost našich studentů nemám strach. Umí své řemeslo, mají obrovský potenciál, a budou všude vítáni.
Už dávno neplatí, že jste výběrová škola?
Školství se teď dle mého soudu trošku „zvrtlo". Zbytečně se pokazilo, co se nemuselo a nemělo během dvaceti let. Kapacita všech středních škol v Libereckém kraji je 60 %. Tím pádem je všude mnoho volných míst a školy se o studenty přetahují.
Bylo špatné zřízení soukromých středních škol. A stát teď vkládá nemalé peníze do všech škol. A samozřejmě na to doplácejí školy, které dříve byly prestižní. Vlastně všichni tak trochu živoříme.
On vůbec upadá zájem o řemeslo jako takové.
Další negativní věc  z hlediska maturantů je šance na vysokoškolské studium. To dnes chtějí snad všichni. Protože teď se práce v továrně moc nenosí. Také ráno jít v šest hodin do práce, to se dnes moc nikomu nechce. Škol je tolik, že se na ně dostanou i slabší jedinci. Pak mi přinesou diplom a žádají mě o práci…
Že by sem šli obor učit?
Takhle jsem to přesně myslel. Já jsem zde na škole už třináct let. Některé žadatele jsem učil a znám jejich potenciál. Nyní jsme byli nuceni dát laťku o poznání níž. Dříve jsme byli výběrovou školou. Měli jsme i dvě stě uchazečů na jednu třídu o třiceti studentech. To už bohužel dnes neplatí.
Máte vůbec nějaký převis?
Co se týká oboru designu skla, je přijat každý, kdo projeví zájem. Z jednoduchého důvodu, zájem není tak velký. Považuji za svůj velký úkol zachovat a udržet zdejší školu. Je to i o tom, že některé děti se tu chtějí vzdělávat a mají jasný cíl. Věřím tomu, že všichni nechtějí utéct na školy zaměřené typu ekonomiky a managementu. Sedět u stolu v kravatě nemohou všichni. V současné době na designera, který má jen blok, tužku a 3D program, nikde moc nikdo nečeká.
To je jich tolik?
Školství je jeden velký extrém. V současné době začalo „chrlit" po stovkách designery. Ale je potřeba si uvědomit, že na jednoho designera musí pracovat v továrně dvě stě dělníků. A musí se reálně vyrábět, aby mohl získat svůj příjem. Já řemeslu věřím. Ale rovnou říkám, že je těžké, náročné, a je to dřina. Ale krásná dřina.
Řada firem teď bohužel nedostatek lidí vzdělaných v tomto oboru nahrazuje lidmi „z ulice". Aby vůbec někdo pracoval. A to vůbec nemluvím o oboru technologie skla. To je technický obor, který se velmi špatně učí. Snad jen v rámci řemesla se lze naučit jednu operaci. Z člověka se stává poloautomat. A člověk v hierarchii firmy neroste. Umí prostě jen jeden úkon. Nemá žádný jiný rozsah pracovních schopností.
Technolog skla se vymyká?
Je to velmi specifický obor. Aby bylo sklo bez bublin, správně zabarvené, mělo správné parametry, nepraskalo. Prostě v tomto oboru je situace kritická.
Snažím se působit na ředitele firem. Například Preciosa nás velmi podporuje. Jednou se tito technologové budou vyvažovat zlatem. Nyní firmy mají už jen několik zaměstnanců, ale před penzí. Ale víme, že pak už nejsou nástupci, pokračovatelé v tomto oboru.
Nejlepší situace je, pokud je možnost zaučení stávajícím technologem. To je ideální stav, starý „machr" předá zkušenosti mladému člověku. Když se mladý člověk učí sám, bude to hodně zdlouhavý proces. Bude procházet velkým množstvím slepých uliček.
Ve velké fabrice, pokud tedy zrovna sáhne vedle a dojde k vylití pánve, to není zrovna levná záležitost.
Teď například skončila továrna pana Rykla v Nižboru, to byl velký srdcař. Najednou se chtělo něco ošidit, obejít. Přišla technologická havárie, dál je to už jen příběh se špatným koncem. Stála výroba, začali se hlásit věřitelé, banka další úvěr neposkytla. Je to takové smutné memento našeho sklářství.
Jednou cestou je navštěvovat regionální firmy a získat potencionální studenty. Druhou možností jsou dny otevřených dveří a prezentační akce. Co chystáte ještě na nejbližší dobu?
Máme za sebou velkou a vydařenou akci Skleněné městečko. V kombinaci s naším srazem u příležitosti založení naší školy, to byla pro město Železný Brod velkolepá akce. Škola byla plná lidí. Byly tu i malé děti s rodiči. Navíc Skleněné městečko, to je velká prezentace firem v rámci vazeb města.
A jako každý rok děláme klasicky dva dny otevřených dveří. Jeden den už proběhl v říjnu letošního roku. A druhý den musíme naplánovat podle přihlášek na výtvarné obory s talentovou zkouškou. Ale přibližně bude v únoru, abychom  přitáhli pozornost žáků na obory s přijímacím řízením v dubnu 2016.
   Zdroj:  r +Jablonecký deník (27.11.2015)

Spolupracujeme

Jsme členy

Počet návštěvníků

0.png5.png3.png1.png3.png9.png9.png

Kalendář

30.05.2018 - 2.06.2018
Ceramics China 2018
Guangzhou/CN
11.06.2018 - 15.06.2018
ACHEMA 2018
Frankfurt/Main
9.07.2018 - 12.07.2018
16.Electroceramics Conference
Hasselt / Belgium
9.10.2018 - 10.10.2018
SUROVINY
Praha/CZ