NKU prověřil  podporu výzkumu, vývoje a inovací v ČR

 Systém podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice nevytváří  ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi. Navzdory rostoucímu množství peněz provází výzkum dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Je to například málo nově registrovaných patentů nebo slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem.

  Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu výzkumu, vývoje a inovací v Česku v letech 2014 až 2016. Kontrola se zaměřila jak na instituce, pod které výzkum a vývoj spadají - Úřad vlády a vybrané resorty, tak i na příjemce podpory v podobě vybraných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí.

Současná pravidla nepodporují vědce v riskování a objevování něčeho opravdu neznámého, podporují je v navrhování „bezpečných“ projektů, většinou založených na výsledcích, které už mají v šuplíku.

Jde o jednu z klíčových vět v dopise, který zhruba před rokem adresoval světoznámý chemik Josef Michl české vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

Profesor Michl přišel i s řadou dalších podnětů, jak změnit hodnocení výzkumu a fungování české Grantové agentury. Po roce říká, že situace se v mnoha ohledech zlepšuje. Josef Michl působil mimo jiné na Texaské univerzitě v Austinu, později přešel na Univerzitu v Coloradu. Svou kancelář má dnes také v pražském Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd. Je členem mezinárodní rady, složené z předních světových vědců, kteří v Praze radí vládní RVVI.

Četl jsem, že jste už v době sametové revoluce probíral s profesorem Rudolfem Zahradníkem, co dál s českou vědou. Profesor Zahradník se později stal předsedou Akademie věd. Možná jste už tehdy tak trochu ovlivnil další vývoj?

Spolupráce při realizaci energeticko-klimatické politiky, finanční platforma pro energetickou účinnost, jaderné zdroje či podpora uhelných regionů. Některá z témat jednání místopředsedy vlády a ministra životního prostředí Richarda Brabce, ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera a ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové s místopředsedou Evropské komise a komisařem pro energetickou unii Marošem Šefčovičem. Mluvilo se i o prodeji ostravských hutí či investicích s přidanou hodnotou. Setkání se zúčastnili i zástupci Ministerstva financí.

Evropsky blízký rozměr jednání podtrhovala přirozená blízkost. Maroš Šefčovič se narodil na Slovensku a Praha byla jeho prvním pracovním působištěm. Za klíčové výzvy Evropské unie ve vztahu k členským státům včetně České republiky v současné době považuje vytvoření finanční platformy pro energetickou účinnost, evropský fond pro vědu a výzkum Horizont2020, spolupráci v oblasti energeticko-klimatického plánu a společnou podporu uhelných regionů. „Je třeba klást větší důraz na vícezdrojové financování a lépe využívat Evropskou investiční banku. Stejně tak fond pro vědu a výzkum Horizont,“ říká místopředseda Evropské komise a komisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič a dodává: „Rovněž bychom měli v rámci celé Evropy umět lépe převádět nevyčerpané finance tam, kde je o ně zájem, víc řešit energetickou účinnost včetně ohleduplnosti k životnímu prostředí. Zde stojí za to připomenout systém emisních povolenek, tzv. ETS, který s sebou nese i finanční zdroje.“   

Foto: Messe München

      Česká ekonomika roste již několik let po sobě, politici i podnikatelé jsou v euforii, občané se v průměru mají lépe než kdykoliv dříve. Klíčovým faktorem tohoto nesporného úspěchu je vstup české ekonomiky do vnitřního trhu Evropské Unie, který způsobil radikální nárůsty exportu českých podniků.  Zahraniční  investoři těží z tuzemské výrazně nižší ceny práce a zřizují nové výrobní kapacity, pro které se vžil výraz montovny.

   V roce 1992 zveřejnil  CEO firmy ACER Stan Shih definici aktivit, které přinášejí nejvyšší a nejnižší přidanou hodnotu. Nejvyšší přidanou hodnotu vytváří výzkum a vývoj na straně jedné, na straně druhé jsou to služby zákazníkům, myšleno koncovým zákazníkům. Na pomyslném dně žebříčku aktivit s nejnižší přidanou hodnotou jsou výroba a montáž.

   Proto globální korporace již desítky let přesunují výrobu a montáž  do zemí s levnější pracovní silou- například do Rumunska, Bulharska, Číny; v nemalé míře v posledních 15 letech i do České republiky. Tyto provozy jsou z firemního hlediska pouhými provozovnami, i když mohou být vybaveny nejmodernějšími výrobními technologiemi. V případě jakýchkoliv tržních turbulencí jsou montovny  první na řadě, koho globální korporace uzavřou.

Vizualizace Rezidence U Radnice v Praze 9

    Které pracovní pozice v Praze jsou nejžádanější?  Za první čtvrtletí roku 2018 to byli pracovníci v oblasti výstavby budov. České stavebnictví se s tímto problémem potýká dlouhodobě a stavební firmy často kvůli nedostatku lidí musí odmítat zakázky. Zároveň roste cena práce, protože společnosti s dostatečnou kapacitou si mohou dovolit říct si o více peněz. Když se k tomu připočtou i vyšší ceny stavebních materiálů je zřejmé, že  to musí odrazit i na ceně finálního produktu.

    Například u totožného bytového domu vzrostly meziročně celkové náklady o šestnáct procent. Podle údajů Svazu podnikatelů ve stavebnictví odešlo od roku 2010 do konce roku 2016 ze stavebnictví přibližně šedesát pět tisíc lidí. A pátrání po příčinách není nijak obtížné. Na jedné straně je to určitě odliv kvalifikovaných lidí do zahraničí, kde dosáhnou vyšších příjmů. Největší vliv má ale bezesporu dlouhodobý nezájem mladých lidí o technické profese. Roli státu tak musí vzít do rukou samotné stavební firmy. Ty, aby vůbec mohly obstát na trhu a zakázky včas realizovat, musí investovat poměrně velké finanční prostředky do spolupráce se školami, protože jen tak dokáží udržet kvalitu svých zaměstnanců. Nezájem studentů o tento obor navíc vede školy logicky k tomu, že některé klíčové stavební obory úplně zavírají a vyhlídky na opětovný rozmach tradičních řemesel tak nejsou vůbec radostné.

 On April 6, 2018  ZEISS held a groundbreaking ceremony  on the north campusof the Karlsruhe Institute of Technology (KIT) to launch the construction of a new site in Germany. As announced in October 2017, this will be a shared innovation building for KIT and its carve-out Nanoscribe – the ZEISS Innovation Hub @ KIT. 
   Alongside the company and the KIT, both partners plan to let current and future start-ups and carve-outs use the space. The groundbreaking ceremony was attended by Baden-Württemberg’s Minister of Science Theresia Bauer, KIT President Professor Holger Hanselka, and President and CEO of the ZEISS Group, Professor Michael Kaschke.
  ZEISS, the global technology and innovation leader in the optical and optoelectronic industry, will move into the new building. Its new site is located next door to prestigious institutes for cutting-edge technology and high-tech start-ups.

SILIKÁTOVÁ SPOLEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY
Novotného lávka 5, 116 68, Praha 1, Česká Republika
pořádá ve dnech 9.-10. října 2018   konferenci na téma

SUROVINY

Konference se bude týkat především následujících témat:

• Těžba, úprava a doprava silikátových surovin
• Využití surovin v oblasti keramiky, žáromateriálů a stavebních hmot
• Přísady, příměsi a pojiva v keramických směsích
• Využití recyklovaných surovin
• Nové suroviny pro keramickou technologii
• Nanomateriály a jejich aplikace v silikátovém průmyslu
• Analytické metody, stanovení a kontrola kvality surovin
• Výzkumná a akademická centra v oblasti silikátových surovin
• Suroviny „na míru“ (tailored-made raw materials)

Svou registraci na konferenci zašlete prosím na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., celé příspěvky zašlete nejpozději do 20. 8. 2018.

ke stažení ZDE